Historie

Počátky skautování ve vile od Druhé světové války

 

Rozlehlá rodinná vila Rumlových byla vždy dominantní budovou s velkou zahradou na Nymburském Zálabí. Začátkem druhé světové války, poskytli rodiče Karla Rumla v podkroví jejich vily klubovnu samizdatové skautské družině. Skauti svou klubovnu nazvali Tortuga, motivováni historickým sídlem odporu – Tortuga je osrůvek v Karibské oblasti, v 17. stol. byla střediskem uprchlíků před Španěly. Družina se věnovala vodáckému programu, zvláště stavbě lodí. Největší plachetnici pokřtili jménem Vorvaň a od té doby si říkali Posádka Vorvaně.

Klubovna sehrála významnou roli i v závěru války. V té době byla Posádka zapojena v Dispoziční četě nymburského Hasičského Sboru a prováděla spojovací, zpravodajskou a strážní službu pro regionální odbojovou skupinu R3. V Tortuze se konala jednání a připravovaly propagační materiály pro obnovení místní skautské činnosti. V roce 1944 byl založen II. přístav vodních skautů Modrá flotila Nymburk. Tortuga zažila čtyři roky radostného rozvoje skautingu.

Vše ukončil Vítězný únor 1948. Oficielní skautská činnost byla zakázána a rodinnou vilu Rumlových vyvlastnil nový režim. Eva i Karel Rumlovi se rozhodli emigrovat. Karel ujel Vlakem Svobody a skončil v USA, Eva odjela do Švýcarska. Nastalo čtyřicet let temna! Rodiče Rumlovi je nepřežili. Rodinná vila byla vyvlastněna a místní národní výbor ji dal k dispozici tak zvaně sociálně slabým obyvatelům. Bezdomovci vnitřek vily zcela rozebrali a místnosti byly přestavěny podle požadavků novodobých nájemníků.

 

Vila po Sametové revoluci – vznik mezinárodního skautského střediska Tortuga

 

Když Eva Rumlová jako první po listopadu 1989 vstoupila do vily, našla zcela zdevastovaný dům včetně vybavení (historický nábytek, velká rodinná knihovna, vzácný obraz, litinové radiátory). Pro Evu a Karla Rumlovi nastala táhlá jednání kolem restitucí.

Po skončení restitučnío řízení oba sourozenci provedli historické rozhodnutí: Věnujeme naši rodinnou vilu i se zahradou k vybudování skautského střediska pro místní, celostátní i mezinárodní činnost obrozeného českého skautingu. Bylo dohodnuto, že středisko ponese historické pojmenování podle klubovny z dob fašistické okupace.

Darovací smlouva byla podepsána v roce 1993 a v roce 1995 schválena dohoda o zajištění provozu mezinárodního skautského střediska TORTUGA. Ústřední rada Junáka v ní pověřila středisko 2. přístav vodních skautů Modrá flotila Nymburk správou nemovitosti a současně stanovila, že řídící úlohu bude vůči Modré flotile zajišťovat Hlavní kapitanát vodních skautů.

Ke slavnostnímu otevření Tortugy za přítomnosti obou donátorů došlo dne 21. 10. 1995. Hlavní kapitanát vodních skautů pověřil Jaroslava Serbuse - Blůďu vedením 2. přístavu v. s. Modrá Flotila a jeho manželku Danielu Serbusovou - Dáďu funkcí správce MSS TORTUGA. Koncem roku 1997 se společně nastěhovali do správcovského bytu na Tortuze, Dáďa na Tortuze správcovala náspedujících deset let.

První etapa činností ma Tortuze se soustředila na rekonstrukci zdevastované budovy.

Vypracováním projektu a autorským dozorem výstavby byl pověřen Ing. arch. Zdeňka Zintla - Zdeňoura, který jako stavbyvedoucí po usilovné práci dovedl celou rekonstrukci až do úspěšné kolaudace. Vedení odborných prací nabídl člen Modré flotily Miroslav Kučera, který se na nich i sám podílel.

Byla přijata nová koncepce podkroví. Zde byla ponechána pouze původní podkrovní komůrka, bývalá klubovna Posádky Vorvaně. V ní mají donátoři Eva a Karel Rumlovi doživotní kousek svého domova.

O získávání finančích prostředků se postaral Ing. Jiří Hold – Amateur. Nejvíce peníze získal od Toepferovi nadace z Německa. Kromě toho zajistil i vybavení z vojenského skladu od armády Spojených států amerických, která v té době odjížděla ze Západního Německa. Převoz tohoto vybavení přes hranice si vyžádalo náročné vyjadnávání s celníky. Na nákup nábytku byl založen tzv. modrý fond, do kterého obětavě přispívali vodní skauti a skautky z celé ČR zvláště při celostátních akcích, kdy se vydávaly „šeky Modrého fondu na židle a trnože“.

 

Provoz mezinárodního skautského střediska Tortuga v současnosti

 

Již během rakonstrukcí vily se do oprav i pravidelné oddílové činnosti zapojili členové Modré flotily i z řad dětí. V druhé polovině roku 1995 se začaly konat první pravidelné schůzky oddílů z Modré flotily a o víkendech první vzdělávací akce.

Od počátku byl o víkendové ubytování v Tortuze velký zájem, každoročně jsou téměř všechny víkendy obsazené. Pravidelně se konají akce hned několika lesních škol.

V roce 2007 se na Tortuze vyměnil správce. Tím novým se stal dlouholetý člen Modré flotily Pavel Kučera – Racek. Do vily se nastěhoval společně se svou rodinou. Jeho manželka Martina přivedla na Tortugu mnoho nových tváří skrze své občanské sdružení Centrum pro všechny. Díky němu začala být Tortuga využívána i v dopoledních hodinách. Centrum pro všechny si pronajímá prostory na Tortuze a využívá je k provozu zájmových kroužků a volnočasového klubu především pro předškolní dětí. Mimo dobu skautských schůzek se na Tortuze konají různé kroužky denně i v odpoledních i večerních hodinách. 

Mimo víkendové a jiné tradiční akce proběhlo na Trotuze v posledních letech i několik letních work-kempů se zahraničními studenty. Dále Tortugu každoročně navštěvují firmy na jednodenní teambuildingové brigády.

V prosinci roku 2010 si zvláště staří pamětníci připomenuli sedmdesátileté výročí počátku historie TORTUGY (podkrovní klubovny). V roce 2013 jsme si však připoměli 20 let od darování „novodobé“ Tortugy sourozenci Rumlovými skautům a v roce 2015 70 let od vzniku střediska Modrá flotila.